Zápis ze 129. schůzky členů Slatinského historického klubu dne 9. 6. 2011

Přítomni: Ing. B. Reichstädter, CSc., PhDr. K. Janiš, M. Buršíková, R. Kotrla, L. Krejčí, J. Štěpánek, Ing. L. Vysočan

Program

1. Kontrola úkolů
2. Příprava výstavy
3. Nové úkoly
4. Různé

ad 1) Kontrola úkolů

• informační tabule – Ing. Vysočan donesl propagační leták firmy Machovský z Olomouce. Ing. Reichstädter se poptá u firmy na cenovou nabídku
• pojmenování ulice Krejčího – dosud se nepodařilo zjistit důvod pojmenování této ulice, zda domky zde stavěl zednický mistr Krejčí či se domky stavěly na pozemku J. Krejčího či jiná, nám dosud neznámá, varianta. V každém případě nesouhlasíme s výkladem paní Mileny Flodrové, že pojmenování ulice bylo po starostovi Krejčím, který sice ve Slatině starostoval koncem 19. století a to jen dva roky, ale není nám známo, že by se zasloužil o něco významného ve Slatině.
• vědomostní soutěž (nápad R. Kotrly) – urgence stanoviska MČ k záležitosti ještě nebyl odeslána, zveřejnění otázek v AoS bude projednáno na redakční radě 20. června.
• výstava divadelních plakátů v pobočce Knihovny J. Mahena ve Slatině byla instalována a probíhá. MČ nám poskytla 7 500 Kč na tuto akci.

ad 2) Příprava výstavy

Smyslem výstavy je seznámit slatinskou veřejnost s oběťmi 2. světové války z řad slatinských občanů. PhDr. Janiš připravil scénář výstavy, L. Krejčí připravuje fotografie pro výstavu. MČ nám poskytla 7 500 Kč na tuto akci.

ad 3) Nové úkoly

• kromě stálého základního úkolu bylo dohodnuto:
• L. Krejčí bude fotografovat a ve spolupráci s B. Reichstädterem připravovat fotografie současného stavu jako konfrontaci starých pohledů a fotografií Slatiny
• pokusíme se zjistit, kdo všechno ze Slatiny byl totálně nasazen na nucené práce v Německu během II. světové války – všichni členové.

Kromě Jana Štěpánka v Německu, Oldřicha Červinky a Antonína Kukly, oba v Norsku, víme, že totálně nasazená byla i Věra Pospíšilová, Míla Štěpánková z Tilhonovy ulice, Zdeněk Kepák byl ve Vídni, Evžen Růžička, Laďa Šmíd z Tilhonovy ulice byl v Německu.
Pan Šmíd si z Německa přivedl jako manželku ruskou občanku, ta však byla po II. světové válce odvlečena ruskými orgány do Ruska, tak jako mnoho jiných,v té době už českých občanů. Podle ruských zákonů každý, kdo se narodil do určitého data v Rusku, potažmo v SSSR, byl stále považován za ruského občana a přijetí jiného bčanství nebo usazení v jiné zemi než v SSSR bylo ruskými orgány považováno za nezákonné. Osud paní Šmídové v Rusku není znám.

ad 4) Různé

Pravděpodobně v Hodoníně probíhá výstava historických map, některé jsou zapůjčeny i z Vídně. Bylo by zajímavé výstavu shlédnout, zda je tam někde zaznamenána i Slatina.

Přístí schůzka bude ve čtvrtek 14. července 2011 ve 14,- hodin na Přemyslově náměstí.

Brno 9.6.2011
Zapsala M. Buršíková