Zápis z 63. schůzky členů Slatinského Historického Kroužku dne 13. 4. 2006 na Přemyslově náměstí 3

Přítomni: Ing. B. Reichstädter, CSc., PhDr. K. Janiš, M. Buršíková, I. Koukola, F. Sklenář, J. Štěpánek, Ing. L. Vysočan

Program

1. Kontrola úkolů
2. Příprava Druhé knížky o Slatině
3. Švédské valy
4. Nové úkoly
5. Různé

ad 1) Kontrola úkolů

• · průsvitky jsou zajištěny
• · s ing. Cenkem už proběhly dvě schůzky – dolaďoval se výběr obrázků do „Knížky“,
• dohodnuto pokračování
• · zákon o kulturních památkách již máme, jeho znění je pro naše účely velmi obecné
• · Stránská skála – úkol trvá

ad 2) Příprava Druhé knížky o Slatině

Spolupracujeme na konečné verzi s Ing. Cenkem, fotografie se dosazují do textu přímo v atelieru Garden u p. Příhody. Vynecháme uvažovanou kapitolu konfrontačních snímků dřívějšího a nynějšího vzhledu slatinských zákoutí – knížka by byla velmi rozsáhlá a nemáme vše náležitě připraveno. Je žádoucí, aby už bylo s p. starostou dohodnuto, kdo to bude tisknout. Bez ohledu na to, že I. Koukola je členem našeho kroužku, byli bychom velmi rádi, kdyby tisk byl zadán jeho tiskárně, protože známe vynikající technickou úroveň tiskárny Brko

ad 3) Švédské valy

I. Koukola přednesl velmi zajímavý, mnohdy dosud neznámý, pohled na Švédské valy z hlediska vojensko historického. I v tomto případě, stejně jako u informace Ing. Vysočana o Stránské skále, by interpretace informací I. Koukoly mohla být nepřesná a nebude v tomto zápise tedy uváděna. Bylo dohodnuto, že I. Koukola jednak zpracuje článek do AoS, jednak podrobnější informace, zejména soupis pramenů, budou založeny v HAS. Ostatní členové kroužku se shodli na tom, že rozšíření kroužku o Ing. Vysočana i I. Koukoly přineslo kvalitativní posun v bádání o historii Slatiny.

ad 4) Nové úkoly

• Kromě trvalého nosného úkoly bylo dohodnuto kromě úkolů dle předcházejících bodů:
• Kniha M. Flodrové o brněnských památkách: K. Janiš zjistí, co vše je tam o Slatině, zda je tam uváděn také pomník obětem I. a II. světové války
• K. Janiš se pokusí zjistit autentičnost první zmínky o Slatině v roce 1247
• L. Vysočan zkusí zajistit katastrální mapu obce Slatina u Brna z roku 1897 vč. pokud možno i protokolu k ní
• Kaplička na Skalkách: Informoval nás p. Sklenář z brněnského památkového úřadu, že již zahájili práce na návrhu, aby tato památka byla uznána jako kulturní památka. Vzhledem k tomu, že její technický stav je žalostný a slouží momentálně jako kurník pro slepice, je malá naděje, že komise na památkovém úřadě doporučí Ministerstvu kultury zařadit kapličku jako kulturní památku. Navíc kaplička stojí v soukromé zahradě pana Ehenbergera a Katastrální úřad zahradu eviduje jako vlastnictví pí Šťastné a tak je celá záležitost velmi komplikovaná. Pokud by někdo nyní kapličku zboural, tak z toho zřejmě nebude žádný právní postih. Pokud by došlo k souhlasu vlastníka zahrady a kaplička se opravila, stejně na ni není do zahrady pořádně vidět. Ing. Vysočan navrhuje kompromisní řešení: pořídit technickou dokumentaci stavby a až by se cca o několik desítek metrů východně od současného stanoviště Kapličky realizovala plánovaná výstavba sportovního areálu (koupaliště aj.) místo obvykle umisťovaných uměleckých skulptur postavit „repliku“ staré Kapličky. Toto řešení by asi bylo nejschůdnější, odpadly by doslova tahanice se současným vlastníkem zahrady a nová Kaplička by byla zajímavou vzpomínkou ve sportovním areálu na její starou předchůdkyni.
• K. Janiš přednese na zastupitelstvu MČ Brno-Slatina interpelaci této záležitosti L. Vysočan je ochoten pořídit technickou dokumentaci a identifikaci stavby, pokud by mu bylo povoleno vstoupit do zahrady a provést zaměření
• od Viléma Waltera máme materiály, které získal pro svou internetovou stránku o brněnských památkách na Státním památkovém úřadě, které svědčí o tom, že Kaplička byla dříve ve správě líšeňské fary, o její opravě a opravě deskového obrazu, který v ní byl umístěn, v 30. a 40. letech 20. století a to vč. dobových fotografií stavby. Z těchto materiálů víme, že Kaplička byla postavena v roce 1726 a známe i jméno restaurátora v minulém století. Bylo by zajímavé, zda restaurátor zanechal nějakou pozůstalost a zda tato není již vyhozena a zda tam náhodou není fotodokumentace obrazu.

ad 5) Různé

• V Líšeňských novinách č. 4/2006 je článek M. Flodrové, že první autentická zmínka o Líšni je také z roku 1306
• B. Reichstädter postrádá na mapě z roku 1838 v Hliníku cihelnu. Je však známo, že v roce 1850 daroval hrabě Belcredi obci Slatina cihelnu. Zřejmě musela být cihelna postavena v tomto mezidobí, ale hlína se zde těžila již dlouho před tím, protože na mapě jsou značeny vysoké srázy. Asi místní občané používali hlínu k výrobě vepřovic nebo také, jak se říkalo, kotovic, což byly nepálené, jen vysušené cihly, které se používaly ke stavbě domků.
• B. Reichstädter má fotografii školních žáků, na které je režisér Ant. Moskalyk. Dle J. Štěpánka bydleli Moskalykovi nejprve na Matlachové č. 16 (u Celých) a pak na ulici Krejčí asi č. 20 (u Štěpánků). Ve Slatině nebydleli dlouho, přestěhovali se do Šlapanic. V Židenickém zpravodaji č. 4/2006 je rozhovor s dcerou A. Moskalyka.
• v Obecních protokolech je uváděno dle zjištění B. Reichstädtera, že v roce 1895 bylo ve Slatině zemětřesení a je tam uvedeno i kolik kdo dostal odškodnění, dále že v roce 1896 se ve Slatině velice rozmnožily myši, které téměř zlikvidovaly úrodu, že byly hubeny a když hubení bylo úspěšné a myši byly zničeny, tak se konala ve Slatině „myší slavnost“. Bylo by žádoucí, kdyby se těchto zajímavostí někdo ujal a zjistil bližší informace.
• další zajímavostí byl spor p. Kraváčka ze Slatinky, o kterém ví J. Štěpánek. Když se mu jednou zbořil chlívek a zabil prase, tak Kraváček požadoval po Žel. drahách náhradu, že to způsobily otřesy kolemjedoucích vlaků. Tak se udělal zkouška: do okna postavila sklenice vody a když jedoucí vlaky nezpůsobily žádný pohyb vody, byla Kraváčkova žádost zamítnuta. Musíme obdivovat dřívější moudrost, jak se řešily spory.
• L. Vysočan nás informoval, že osada Černovičky byla přejmenována na vhodnější a výstižnější název a to „Osada pod Stránskou skálou“.
• I. Koukola informoval o stáří statku Komárkových na Tuřance, kde nyní sídlí jeho firma – dle pozemkové knihy byl statek postaven v r. 1911 a 1913.
• Ve Šlapanicích probíhá výstava o legionářích v Muzeu
• Při vernisáží výstavy v únoru t. r. navázal B. Reichstädter spojení s líšeňským p. farářem a šlapanickým kronikářem p. Kopeckým. Bylo by určitě přínosné využít materiálů, které jsou u nich k dispozici, zejména v Líšni
• M. Buršíková byla kontaktována p. Eklem, kronikářem z Ivanovic u Brna – chtěl informaci o slatinském občanu p. Hendrychovi. Budou vydávat pamětní knihu, p. Hendrych tam učil, tak jej do knihy zahrnou. Knihu máme přislíbenu, p. Ekl by rád někdy přišel se podívat na naši schůzku.
• J.Štěpánek navrhuje, aby slatinský místní rozhlas hrál také písně v češtině nebo třeba i lidové písně, ne jen písně v angličtině a ohledně sokolského praporu se necítí vlastníkem, jen opatrovatelem. Nyní je tento prapor uložen v HAS.
• I. Koukola rozdal členům SHK Bulletin ČSNS č. 34/2005, kde je zdokumentována napoleonská vzpomínka ve Slatině 1. 12. 2005. Jeden výtisk bude založen HAS. Dále od HAS daroval pojednání B. Šťastné z Tuřan o vojenských táborech na Švédských valech.
• L. Kořínek daroval do HAS fotokopie Josefínského rejstříku – část.

Příští schůzku bude 11. 5. 2006 v 9,- hod. na Přemyslově náměstí 3.

Zapsala M. Buršíková
Brno 13. 4. 2006