V Druhé knížce o Slatině publikoval pan Ing. Bohumil Reichstädter, CSc. na str. 164 článek o slatinské cihelně, která se nacházela pod nynějším kruhovým objezdem na konci ulice Bedřichovické v dolíku, kde dnes sídlí vedení bytového družstva. Závěrem pojednání se zmiňuje o tom, že během II. světové války se v zchátralé cihelně ukrýval rakouský malíř jménem Schatze a že pomaloval vnitřní zdi opuštěné cihelny malbami, většinou biblickými výjevy. Tyto malby bylo možné vidět při postupném bourání cihelny a ujal se pak název Slatinské Pompeje. Cihelna byla nakonec úplně zlikvidována a zůstal jen kousek filmového pásku s několika záběry, které v roce 1943 pan Reichstädter pořídil. Fotografie v roce 2012 zpracoval Lubomír Krejčí st.
Pátráním jsem zjistila následující zpřesňující údaje, zejména díky internetu a vzpomínkám paní MUDr. Bronislavy Bystřické, které doplňují článek pana Reichstädtera:
Jedná se o rakouského malíře a grafika jménem Otto Rudolf Schatz. V létech 1915-1919 studoval ve Vídni na Umělecko – průmyslové škole, kde byl žákem Oskara Strnada, v roce 1925 mu byla udělena rakouská státní cena, v létech 1928-1938 byl členem vídeňského Hagenbundu, od roku 1946 Vídeňské secese. Pracoval jako ilustrátor , vyzdobil řadu literárních prací a publikací sociálně demokratické strany (ve třicátých letech 20. století byl jedním z mála společensko kritických autorů). V létech 1936-1937 pobýval ve Spojených státech amerických, Po návratu ze Států se svou ženou, která byla židovka, emigroval do Brna. Právě v době Protektorátu Čech a Moravy, neznámo kdy a jak dlouho, pobýval O. R. Schatz se svou ženou ve slatinské cihelně.
Jak vzpomíná paní MUDr. Bystřická, umělcova žena byla nemocná a potřebovala lékařskou péči, kterou jí v této těžké době poskytovala její matka, dlouholetá a známá lékařka ve Slatině, paní MUDr. Marie Máčelová, což tehdy ošetřovat židovku byla velká statečnost.
V roce 1944 byli oba manželé internováni v pracovním táboře, po válce se umělec usadil ve Vídni. O. R. Schatz byl především krajinář, maloval také žánry a zátiší. Jeho raně expresivní tvorbu vystřídala ve dvacátých letech inspirace novou věcností, počátkem čtyřicátých let se vrátil opět k expresivním kořenům
Tolik doplňující informace k článku pana Reichstädtera.
Miroslava Buršíková
Červenec 2012