Vzpomínka Josefa Daňka, Přemyslovo náměstí č. 23

Menšinové zemědělské družstvo bylo ve Slatině založeno v roce 1952. Prvním předsedou byl Valentýn Šmíd. Tenkrát byla největší mechanizací žací stroj lopatovice, kterou táhl pár koní, obilí se pak odkládalo na hromádky a vázalo do snopů.

Jednoho dne jsme byli připraveni jít síct vlastní pšenici, ale přišel předseda družstva a řekl, že musíme jet síct na družstevní pole a ne na svoje. A když neuposlechneme, tak nám nasadí nucenou správu. Tak jsme jeli na družstevní. V té době jsme měli mlátičku 26 (což byla v té době nejmodernější a nejvýkonnější) a u toho lis na slámu se samovazem.. Toto zařízení nám tak zvaně vykoupili, ale místo peněz nám dali jen potvrzení o odkoupení a my jsme na tomto soustrojí museli mlátit družstvu. Když jsme si pak chtěli vymlátit vlastní obilí, museli jsme za půjčení mlátičky platit družstvu. Účetního dělal pan Benda, který bydlel u Šmídů.

Nakonec jsme v roce 1958 všichni zemědělci ze Slatiny do družstva vstoupili.  Jako soukromníci jsme měli roční povinné dodávky obilí a masa státu tak velké, že někteří sedláci nebyli schopni tyto dodávky splnit.

Družstvo obhospodařovalo celkem 350 ha polí, z toho bylo 20 ha zastavěných, ze kterých se musely dodávky také plnit. Ani za předsedy Františka Mertla a Františka Šmahy nám tyto hektary nikdo nechtěl odepsat ze základu pro výpočet dodávek. Teprve až přišel jako předseda Miloš Sysel, tak nám byly tyto hektary z dodávek odepsány. Také nám nařizovala Výrobní správa jako nadřízený orgán družstev, že musíme chovat 120 krav, ale díky vysokým dodávkám jsme jim dokázali, že můžeme uživit pouze 60 krav.

Jeden člen rady vystoupil na schůzi, a řekl, že my zemědělství nepotřebujeme, že vše dovezeme ze Sovětského svazu a my tu budujeme těžký průmysl.

Začátky kolektivizace byly pro sedláky velmi těžké, teprve později se situace stabilizovala, do vedení družstva přišli zkušení dobří hospodáři a všem se pak začalo dařit dobře. Jediný kdo do družstva nevstoupil byl Tmé František, Duchoň Karel  a Jan Fišer, který se raději nechal penzionovat za 190 Kč měsíční penze.

Rok 2001