Kostelní jednota se ve Slatině ustavila 6.4.1930 díky iniciativě a výrazné podpoře líšeňského faráře Metoděje Hoška. Na této ustavující valné hromadě, která se konala v hostinci Josefa Mrně, byly přijaty stanovy spolku, proběhlo přijímání členů, volba představenstva výboru a revizora účtu. Předsedou byl zvolen František Kachlík, který zasedání ukončil slovy: „S Bohem začni každé dílo, podaří se ti až milo.“
Cílem nově založeného spolku bylo shromažďování finančních prostředků na rozšíření kaple z roku 1913 či přímo na postavení nového kostela ve Slatině. Při ustavení tohoto spolku bylo evidováno 78 členů. Od prvopočátku se členové dělili na tzv. zakládající, kteří zaplatili při svém vstupu do spolku jednorázově a doživotně 1 000 K a na přispívající, kteří měli platit pravidelné členské příspěvky. Jak vyplývá ze zápisů spolku, bylo placení členských příspěvků někdy liknavé. Zakládajícím členem byl i František Křehlík, v té době líšeňský kaplan a od roku 1939 pak farář.V roce 1940 se za zakládajícího člena přihlásil i bývalý farář Metoděj Hošek. Význačnou členkou a dárkyní se stala také např. ctihodná sestra Bohumila Langrová, bývalá slatinská občanka. Počet členů se každý rok měnil a kolísal mezi počtem 75 až 110.
Kostelní jednota již od svého vzniku vyvíjela snahu o zvětšení místního hřbitova, který od svého posledního rozšíření v roce 1914 již nestačil potřebám obce. Malou kapli chtěli členové jednoty nejprve zvětšit, později převládl názor postavit nový kostel. A tak tento spolek podával žádosti o zvětšení kaple i hřbitova na úřady v městě Brno a připravoval stavební plány, které byly mnohokrát změněny a přepracovávány. První schůze po osvobození byla až v lednu 1947, kdy nastalo období velmi činorodé, protože začala výstavba kostela. Kdo byl autorem konečného návrhu, podle kterého byla pak stavba realizována, nelze dnes pro nedostatek pramenů jednoznačně určit Lze se kvalifikovaně domnívat, že autor byl význačný brněnský stavitel Klaudio Madlmayr. Tento názor podporují realizované architektonické prvky, typické pro tohoto architekta a jeho stavení okruh. Domněnku Madlmayrova autorství podporuje také jeho spolupráce se sochařem a řezbářem Heřmanem Kotrbou, který do kostela vytvořil kříž a výzdobu hlavního oltáře. Základní kámen byl slavnostně položen a vysvěcen farářem Františkem Křehlíkem 17.11.1946, který byl duší celé stavby a na jaře 1947 se začalo stavět. Stavba byla dokončena v roce 1948 a kostel byl slavnostně vysvěcen na kostel Povýšení sv. kříže 19.9.1948. Současně byl vysvěcen i zvon o váze 295 kg s nápisem: „Svatý Floriáne chraň naši obec.“
V lednu 1949 tehdejší předseda Kostelní jednoty p. Holouš na výroční schůzi zhodnotil výstavbu kostela jako dosažení cíle, vytýčeného při zakládání tohoto spolku a ve svém projevu řekl: „Nejprve musíme poděkovat dp. našemu p. faráři, který se skutečně o nás staral, třebas ať už to bylo na úřadě, nebo o stavební materiál, zkrátka kde mohl, všude nám pomáhal, pán Bůh mu zaplať za jeho obětavou práci. Též všem našim hospodářům, kteří nám při této práci hodně pomáhali, všem těm, kteří tam strávili celé dny, všem těm, kteří jak mohli po těch chvilkách a nebo peněžitými dary nám pomohli, pán Bůh jim zaplať za všechno.“
V té době však již docházelo k postupnému omezování činnosti spolků. Jednání schůzí se zúčastňoval již člen Akčního výboru Národní fronty a činnost spolku se již odkláněla od náboženské sféry a zaměřovala se na brigády v obci, sběr surovin, údržbu parku u kostela apod. Osud slatinské Kostelní jednoty byl zpečetěn vládním nařízením o zrušení spolků a tak 17.2.1952 proběhla likvidační schůze a zápis z této schůze byl zakončen prostou větou: „Tímto jsme místní jednotu zlikvidovali.“
Brno 20.12.2004
Miroslava Buršíková